Můj příběh o Ášínovi

Po prvních RZetách jsem si všimnul kvalitních výsledků Ášína a mým stylem nikdy bylo nefandit favoritům, od kterých se to čekalo, že budou nejlepší.Tenkrát jsem si řekl, že i když jsem ze Zlína tak přeci nemusím fandit (tak jak všichni mí vrstevníci) Krestovi, ale klidně, téměř „neznámému“ jezdci jako je Ášín, alespoň tu na Moravě.Tenkrát jsem se do něj, jako jezdce, fakt „kousnul“! Druhý den Barumky dokonce vyhrál Rzetu  Halenkovice, kterou já osobně považuju po Trojáku a Pindule za jednu z nejtěžších.Pamatuju si jak jsme přijeli do servisu a fakt jsem se těšil až uvidím jak vlastně Venca vypadá a jaký dojem na mě udělá. Nespletl jsem se. Ten dojem byl obrovský! On má i čas na fanoušky, na každého se usmívá, je vstřícný, srší z něj optimismus, je otevřený a na nic si nehraje! Je to vůbec možné? Od té doby jsem věděl, že tenhle člověk mi stojí zato, abych i když nejsem přímo v dění,seděl u počítače a sledoval po celou dobu závodů on-line výsledky „přejížděl“ jeden onboard za druhým, klidně i 10 krát za sebou a nadšeně sledoval naprosto precizní jízdu s obrovským nasazením ,neuvěřitelným soustředěním, s mimikou která jasně dává najevo kde to mohlo být lepší a kde jsem to už pos...! Asi největší sen (i když svezení s Vencou je …….) jsem si splnil až v roce 2009, kdy jsem se nějakých 14 dní před Barumkou dozvěděl, že bude podpisová akce na benzince EUROOIL v Napajedlích. To jsem si opravdu nemohl nechat ujít. A nenechal. Ale od začátku. Vraceli jsme se odněkud domů autem a všiml jsem si, že mi dochází benzín, tak jsem se rozhodl, že na nejbližší benzince ho vezmu.Co čert nechtěl,nebo chtěl, byla to „čerpačka“ Eurooil. Manželka šla platit a při tom si všimla na dveřích, že dne 18.8.2009, pár dnů před Barumkou,  bude na této benzince podpisová akce s klukama. Když pak přišla do auta a řekla mi to tak v  ten moment jsem byl jako malý kluk, co malý kluk, spíš jako kdysi nějaká bláznivá fanynka Michaela Jacksona. Přijeli jsme domů, a protože v tom fandovství naštěstí nejsem sám a už jsem stačil zblbnout celou svou rodinu i s mýma dvěma syny, v mžiku to bylo rozhodnuté, v úterý, kdyby měli „trakaře“ padat tak tam jedeme. No jo, jenomže teprve byl pátek a to čekání bylo děsné. Nic méně těch 5 dní uplynulo jako voda a tak jsme se konečně dočkali a vyjeli jsme za Vencou. Když jsme tam přijeli, tak kluci tam už byli. No fakt jsou to oni a stojí tu před námi. Nejvíc mě překvapila ta vstřícnost, okamžitě byli ochotní se s námi vyfotit a hlavně byli schopni se s námi bavit, jako by nás znali už roky. Naší ostudou bylo to, že jsme tam přišli v „civilním“ oblečení, docela mi to přišlo trapné, nic méně Venca byl natolik skvělý, že nám dal „firemní“ trička i čepice a to jsem mu nemusel ani o ně říkat, nakonec takový opravdu nejsem, jen řekl, že je dá rád svým fanouškům. Byl jsem fakt jak Alenka v říši divů! Moji kluci byli taky nadšení dostali plakát s věnováním a podpisy i Venci i Peti. Přijeli jsme domů a dlouho jsem to setkání rozdýchávali. Tím jsem si splnil jeden svůj sen. A pak, že se sny neplní. Ještě mám jeden, ten největší, ale říkat jej tu nebudu, aby se mi splnil, i když z tohoto článku to každý vytuší. Venca opět v mém žebříčku stoupl, no on vlastně už nemá kam stoupat, nevím jak u koho z Vás kteří budou tohle číst, ale u mě je to NEJkvalitnější jezdec v současném seriálu MMČR, Evropy a nebojím se říct i světa (vždyť porazil vloni v Sosnové i Sebiho). Klobouk dolů smekám, ale i před jeho tátou PANEM Václavem Pechem. Myslím si, že obrovské množství zkušeností dostal Venca právě od něj a hlavně zázemí, které klukům vytvořil s kvalitními servisáky je k nezaplacení, mnozí si nedokážou představit co to pro všechny je starat se o firmu a jezdit na závody a hlavně si to dotovat ze svého, smekám i před Peťou, bez kterého by to na 100% nefungovalo. Takže to je celý můj článek o Vencovi a lidech bez kterých bych si kvalitní rally team a rally jako takovou nedokázal vůbec představit. Snad ještě jedna věc a sice: „ÁŠÍNE TY NEJSI ČLOVĚK,TY JSI BUH“ !!!!