"Letošní sezona se bude jen těžko překonávat",říká šéf svazu rally.

Pane předsedo, mistrovská sezona je za námi. Jak jste s ní spokojený?

„Za sebe, za svaz rally, mohu jednoznačně prohlásit, že sezona dopadla opravdu velmi dobře. Z hlediska řídícího orgánu jsem si vytkli dva hlavní cíle. Prvním bylo posunout se dál v otázkách bezpečnosti, druhým kvalitně odjet oba mistrovské šampionáty. K tomu dát možnost v rámci poháru i těm jezdcům, kteří mají auta s propadlou homologací, případně se nechtějí zúčastnit celého mistrovství, aby se mohli svézt na dobře zajištěných tratích sprintového šampionátu v rámci Poháru K4. Určitě jsme neměli žádný podnik, který by vyloženě propadl. Musím pochválit pořadatele, hodně se snažili a na úrovni závodů to bylo poznat. Jistě, vždy se najde tisíc drobných chyb, které se dají vytknout. Jenže právě proto se s pořadateli scházíme a probíráme s nimi případné nedostatky. A pokud mluvíme o sportovní stránce mezinárodního mistrovství, takovou sezonu už jsme tady dlouho neměli. Ve většině ostatních států nám ji mohou závidět. Zopakovat ji příští rok bude velmi obtížné. O titulu se rozhodovalo na závěrečném podniku a hlavně vyrovnanost v každém závodě byla úžasná.“

Jednou věcí je nesporná kvalita absolutní špičky, druhou celkový počet startujících. Nemáte pocit, že se počet posádek v mezinárodním mistrovství dostává na nízkou úroveň?

„Tento stav určitě souvisí se současnou ekonomickou situací. Kdo by si myslel, že problémy ekonomiky nedopadnou i na rally, byl by hodně naivní. V příštím roce proto chystáme alespoň tu úlevu, že snižujeme počet povinných kilometrů rychlostních zkoušek v mezinárodním mistrovství o dvacet (ze 170-190 km na 150-170 km). A to už je jedna dlouhá, resp.dvě střední rychlostky, které se v nákladech u jezdců i u pořadatelů pochopitelně poznají.“

A přitlačit na pořadatele, aby vypisovali nižší startovné pro jezdce ze slabších tříd, kde je úbytek vozů největší?

„Nechceme tuto věc dávat jako předpis a necháváme to na jednotlivých pořadatelích. Diskutujeme s nimi na školeních a říkáme, že je i na nich, aby lákali jezdce. Snížení startovného pro slabší třídy je jednou z možností. Na příkladu Hustopečí nebo Příbrami, kde to zkoušeli, se ale ukázalo, že nějaká ta tisícikoruna úlevy není v nákladech a pro rozhodování posádek až tak podstatná. Další možností je oslovit zahraniční posádky, když už je naše mistrovství vypsáno jako mezinárodní. Chápu ale, že dostat je k nám závodit není vůbec jednoduché. Na druhou stranu jsou soutěže, zmíním například Krumlov, kde se vždy podaří přilákat velmi kvalitní startovní pole a ještě k tomu dokáží přidat něco navíc, třeba historiky. Paradoxem je, že velké závody chtějí často jet jezdci, kteří ještě nemají splněny podmínky pro udělení mezinárodní licence a závodění s velkými auty. I v tomto směru se snažíme podmínky trochu zmírnit. V příštím roce bude proto stačit dokončit tři závody v malém mistrovství k možnosti řídit velký vůz a po dalších dvou startech s tímto vozem ve sprintech už lze plynule přejít do mezinárodního mistrovství. A pokud se bavíme o posledním podniku v Příbrami, tak zde bude účast pochopitelně vždy trochu chudší. To je zákonitost, která funguje i v jiných závěrečných podnicích národních šampionátů. I proto chceme příbramským pořadatelům trochu pomoct a uvažujeme, že tento podnik by měli v kalendáři poháristé. Začínajícím jezdcům z tohoto seriálu určitě postačují jednodenní závody, jsou však mezi nimi i zkušenější jezdci a ti by si rádi zajeli dvoudenní podnik.“

Před více než dvěma lety vznikla Asociace jezdců a po takové době už se dá hodnotit její působení. Jaký je váš vztah k ní?

„Za sebe můžu říct, že s asociací vycházíme dobře. Stanovili jsme si jasná pravidla pro komunikaci, zástupci jezdců jsou přítomni celému jednání. Navíc mají vyhrazenou část, kde mohou sami přednést své požadavky nebo návrhy.

Neskrývá to nebezpečí, když mohou sledovat celé jednání včetně hlasování budou vynášet informace, kdo a jak hlasoval a další interní věci?

„Možná trochu ano, ale já naše hlasování neberu jako tzv. volební hlasování. Tím myslím hlasování pro lidi, kteří nás pak podle toho budou nebo nebudou volit. Musíme to brát z odborného hlediska a ne jen z pohledu té části jezdců, která je zastoupena asociací. Bereme v potaz názory jezdců i pořadatelů, diváků a dalších. Každopádně jsem rád, že asociace vznikla. Říkáme si otevřeně věci a nevím o nějakých vyložených konfliktech. Za konflikt pochopitelně nepovažuji, že máme na něco jiný názor a že o tom diskutujeme. Naopak bych přivítal, kdyby se ještě víc jezdců zapojilo do asociace a jejich hlas byl slyšet silněji. I pro nás je samozřejmě dobré znát, jak vidí situaci, a podle toho reagovat. Zmíním třeba zdánlivou maličkost. Před nedávnem přišel Tomáš Singer na jednání s tím, že posádkám pořadatelé nevracejí vklady, i když se řádně omluví. Že se to neúměrně dlouho protahuje a pořád se musí s pořadatelem dohadovat. Chápu, že to jezdce rozčiluje, ale stejně tak jsme si vyslechli i pořadatele a jejich námitky, že ne všechny platby jdou vyřídit hned a že jim přicházejí některé věci se zpožděním. Po zhodnocení argumentů obou stran tak nově dáváme do předpisů povinnost vrátit vklad omluvené posádce nejpozději do dvou měsíců.“

Nelze hodnotit sezonu 2010 a nezmínit se o systému HANS. I zde vystoupila asociace na jednání svazu se svými požadavky, po několika zraněních páteře došlo i na poměrně rozsáhlou petici jezdců. Mohl byste vysvětlit, proč jste neustoupili požadavkům jezdců?

„V této věci jsme nechali mluvit především odborníky. Ještě před zavedením jsme se dotazovali lékařských odborníků na FIA a ti nám řekli, že jsou jednoznačně pro HANS. Současně nás ale upozornili na možné problémy se špatnou aplikací tohoto systému v kombinaci s nesprávným použitím sedačky a pásů. Po několika zraněních jsme měli schůzku s asociací, na jednání přišel také jejich doktor. Společně s naším doktorem Procházkou vedli odbornou diskusi a myslím si, že jsme došli k naprosto stejnému závěru. Tedy že se jedná o bezpečnostní prvek, který zabraňuje smrtelným zraněním krční páteře. Stejně tak se ale oba odborníci shodli v rizicích, které vyplývají z nesprávné aplikace tohoto prvku. Já tehdy vznesl dotaz, zda nesprávné použití kombinace pásů a sedačky vede ke zranění i za situace, kdy není použit HANS. Na to se mi dostalo jednoznačné odpovědi, že ano. Hned od Hustopečí proto dostali technici za úkol kontrolovat správné používání HANSu, a to jak na technické přejímce, tak v samotném závodě před startem zkoušky. Tento náš požadavek na techniky je trvalý. Vím, že u některých jezdců stále přetrvává nechuť k tomuto zařízení, stejně tak vám ale řada jezdců řekne, že bez něho už by si do závodního auta nesedli.“

Pojďme k následující sezoně. Jaké novinky se chystají pro rok 2011?

„Ve vypsaných třídách se toho mnoho nezmění. Problém je jen s některými vozy S2000, ze kterých se ve starších evolucích stanou již staré dvoutisícovky, a ty podle regulí FIA nesmí startovat v mezinárodních šampionátech. Rozhodli jsme se, že ve sprintech pojedeme podle národních předpisů a ponecháme i tyto starší verze vozů S2000 v jejich třídě. V opačném případě by hrozilo, že skončí mezi vozy S 1, a to by bylo trochu nedůstojné k těmto speciálům. Ve sprintech budou pokračovat i vozy WRC, dnes už jim musíme říkat stará wéercéčka. O nových se v tuto chvíli nemá cenu bavit, uvidíme co bude v roce 2012. Novinkou dle FIA se má stát třída R4, se kterou počítáme už v příštím roce i u nás.“

Kolik podniků zahrnuje kalendář mistrovství a jak bude vypadat bodování?

„Bodování zůstává stejné, pouze se rozšiřuje pásmo bonusových bodů pro jednotlivé dny. Aspoň se tak zvýší motivace pro větší okruh jezdců. Co se týká počtu závodů, ve hře byla varianta osmi podniků velkého mistrovství, z ekonomického důvodu jsme však ponechali letošní počet sedmi. Stejně tak z ekonomických důvodů snižujeme počet sprintových závodů na osm, vypadává Vyškov. Započítávat se bude vždy šest nejlepších výsledků.“

Mělo vyřazení Vyškova nějaké konkrétní důvody?

„Návrh vzešel od jednotlivých členů svazu rally a hlasováním se rozhodlo vyřadit jej z mistrovství. Důvody nejsou ani tak organizační, i když letos nebyla stoprocentní. Tím hlavním důvodem je spíše negativní vztah vyškovských pořadatelů k federaci, vztah k ostatním pořadatelům i činovníkům. Někteří členové komise poukazovali na materiály publikované na internetu, horší však je, když se nepravdy objevují i v oficiálním programu soutěže nebo v tiskovém středisku. Letošní rok byl docela na hraně i se skladbou trati a Vyškovští měli obrovské štěstí, že jim vyšlo počasí, jinak by se musela měnit většina zkoušek. Při tréninkových jízdách chodili jezdci a stěžovali si na téměř neprůjezdnou šotolinovou část tratě, naštěstí v sobotu už nepršelo. Další problém vznikl s nadměrným požadavkem na vesty pro novináře. Mediasport rozpracoval schéma, kolik jich kdo dostane pro jednotlivou redakci, aby se kolem trati nevyskytovalo přebytečné množství fotografů. Vyškovský pořadatel však toto řešení navržené hlavním mediálním partnerem mistrovství a schválené svazem rally nechtěl respektovat. Ale jak já říkám, organizace letošního ročníku a hodnocení soutěže nebyly tím hlavním, co vedlo k hlasování o Vyškovu.

Je veřejným tajemstvím, že po polském mistrovství při Rally Bohemia stála polská strana o to, aby se podnik mezinárodního mistrovství jel v Polsku. Jak tato jednání probíhala a jaký je jejich výsledek?

„Požadavek polské strany jsme měli zprostředkovaný přes ředitele Bohemia rally Jana Mochana. Další konkrétní návrh přišel dopisem z polské federace, ve kterém nám nabízeli tři termíny pro uspořádání našeho podniku u nich. Soutěž uprostřed sezony jsme zavrhli, nejvíc se nám zamlouval říjnový termín v Klodzku jako poslední podnik našeho šampionátu. Na jednání v polovině října jsme polským zástupcům nedali příslib s tím, že konečné stanovisko jim dáme vědět až po zasedání českého svazu rally. Přiznám se, že původně jsem si myslel, že schválíme osm podniků, sedm u nás a jeden v Polsku, a to se zápočtem šesti. Asociace jezdců proti polskému závodu nic nenamítala, chtěla ovšem jen sedm podniků. Kromě toho k nám přišlo několik dopisů od jezdců ze silnější poloviny výsledkových listin a jejich stanovisko k polskému podniku bylo negativní. I tato skutečnost měla při rozhodování svoji váhu. Takže nakonec se hlasováním rozhodlo nejprve o sedmidílném mistrovství, ve druhé fázi pak o kalendáři sestaveném výhradně z domácích podniků. Musím říct, že ani já jsem nechtěl polský podnik na úkor nějakého našeho závodu. Každopádně další spolupráci s polskou federací se nebráníme, rozhodnutí o zařazení tamní soutěže do českého kalendáře se však minimálně o rok odkládá.“

A co systém postupu a sestupu soutěží mezi mezinárodním a malým mistrovstvím, jak jej navrhovala Asociace jezdců?

„Systém postupu a sestupu máme v řádech, takže s tím by nevznikl problém. Ale pro letošek jsme neviděli žádného pořadatele z malého mistrovství vhodného pro uspořádání mezinárodního šampionátu. Mně se ze sprintových podniků líbily Krkonoše, udělali tam z roku na rok obrovský posun dopředu, navíc mají možnost kam rozšířit trať. Možná i Jeseníky budou mít někdy ambice na soutěž velkého mistrovství, ale to už je otázka další budoucnosti.“

Zdroj: Specializovaný motoristický magazín RALLY / Autor článku: Tomáš Tkadlec